|
|
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
Vojíř, Jakub ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného Tato diplomová práce se zabývá institutem nabytí vlastnického práva od neoprávněného se zaměřením na nabývání věcí movitých. Smyslem tohoto institutu je v některých odůvodněných případech zhojit nedostatek oprávnění převodce vlastnické právo převést. Nabytí vlastnického práva od neoprávněného představuje originární způsob nabytí vlastnického práva a vede k prolomení právního principu nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet - nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Ačkoliv od účinnosti nové právní úpravy, kterou byl v současném rozsahu tento institut do českého právního řádu zaveden, uplynulo již téměř deset let, stále se lze setkat se řadou nejasností tuto právní úpravu doprovázejících. Právě jejich četný výskyt poukazuje na potřebu kritického zkoumání této úpravy. Téma je proto stále mimořádně aktuální a judikatura k němu se neustále vyvíjí. Zejména závěry týkající se požadavků na dobrou víru nabyvatele je třeba hledat primárně právě v rozhodovací praxi soudů. Práce se skládá z úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou členěny do podkapitol a závěru. První kapitola se zabývá institutem vlastnického práva obecně. Druhá kapitola se věnuje právním principům, které s úpravou institutu souvisí. Základní teoretická východiska...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Novák, Matěj ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Nabytí od neoprávněného Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje institutu nabytí od neoprávněného. Jedná se o způsob nabytí vlastnického práva, který představuje výjimku z obecně platné římskoprávní zásady "nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet" - nikdo nemůže převést na jiného víc práv, než by sám měl. Tato výjimka je odůvodněna tím, že nabyvateli svědčí dobrá víra v oprávnění převodce převést vlastnické právo. Institut nabytí od neoprávněného pak tvoří výslednici hodnotového střetu mezi původním vlastníkem a nabyvatelem v dobré víře, avšak v závislosti na dalších okolnostech se řešení této právní otázky v jednotlivých případech může lišit. Diplomová práce je rozčleněna do čtyř částí, které se dále dělí na kapitoly a body. První část představuje teoretická východiska institutu nabytí od neoprávněného. V této části jsou tedy pojmově vymezena věcná práva a vlastnické právo. Závěr této části je věnován rozboru dvou výše zmíněných maxim - zásadě nemo plus iuris a principu ochrany dobré víry. Druhá část popisuje historickoprávní vývoj institutu nabytí od neoprávněného od římského práva až do současnosti, přičemž se klade důraz na vývoj právní úpravy na území České republiky. Třetí část se zabývá současnou právní úpravou nabytí od neoprávněného. Zvláštní pozornost je věnována zejména...
|
host ::
RSS.